5 tipů pro dětský pokojíček

Dětský pokoj je takové malé království, které má za úkol rozvíjet a podporovat vašeho mini krále či královnu. Většina dětských pokojíčků vzniká organicky tak, jak děti rostou a jak dostávají či do něj přinášejí různé věci. Jednou za čas je ale třeba dětský pokoj reorganizovat, aby odpovídal aktuálním potřebám dítěte. Pokud to neuděláte, z království se stane džungle, kde je vstup na vlastní nebezpečí. 

Sepsala jsem 5 tipů, které vám pomohou se v této džungli orientovat a přeskládat ji na prostředí, kde bude dítěti lépe. 

1. Vytvořte zóny

Rozdělte prostor na pasivní a aktivní.

 V dětském pokoji může být několik různých zón – hraní, učení, tvoření, čtení, spaní, šatna. Ty se rozdělují na aktivní a pasivní a je dobré je rozdělit materiálem, vizuálně nebo prostorově.

2. Vyberte hračky, s kterými si skutečně hrají

Ať mají děti přehled, kde a co mají. 

Děti rostou a vyvíjí se rychleji než někdy stíháme registrovat. Věci v jejich pokoji by tomu ale měly odpovídat, proto doporučuji třídit hračky i oblečení aspoň jednou za půl roku.

3. Pracujte s barvami

Vytvořte paletu barev, do které pokoj budete ladit.

Mnoho dětských pokojů barevný mišmaš, který spíš rozrušuje než působí harmonicky. Vytvořte si s dítětem paletu 3-4 barev, do které budete pokoj ladit. Barvy utlumíte tím, že budete hračky ukládat například do boxů nebo košů, ty popište nebo vytvořte obrázky podle kategorií.

4. Vytvořte kreativní zónu

Vytvořte prostor, kde budou mít děti dostupný materiál a pomůcky pro svobodné tvoření.

Děti jsou přirozeně kreativní a jsem pro to, aby se tato vlastnost maximálně podporovala. Vytvořte jim kreativní zónu, kde se mohou vyřádit, místo pro malování, kreslení, tvoření objektů i vynalézání pokusů. 

5. Dejte jim úkol

Za jakou domácí činnost je vaše dítě odpovědné? 

Zapojujte děti od nízkého věku, ať ví, že domácnost spolu tvoří. Vymyslete jeden úkol, za který mají děti zodpovědnost. Čím je dítě větší, tím by mělo být více úkolů nebo těžší úkoly (i když se jim to nebude líbit :)). U větších dětí by mělo být samozřejmostí, že se starají o svoje věci – oblečení, nádobí, pokoj.

Pokud je vaším cílem vychovat jedince, který má kladný vztah ke svým věcem a ke svému prostoru, předávejte to s největší laskavostí, pochopením, ale s pevnou hranicí.

Nezapomeňte, že vy jste pro děti absolutním příkladem, kopírují vaše činy, ne to, co říkáte (což není vždy lehké si přiznat, že).

Chcete-li se do pokojíčku pustit pořádně, zvu vás do kurzu (děti uklízí) POKOJÍČEK >>> teď 50% slevou.

Jak to máte s dětským pokojíčkem? A jak to chcete mít? Napište mi.

Jana